Co mám rád na běhání
Když běžím, jen běžím. Můžu se snažit nad lecčím přemýšlet, ale stejně se myšlenky za chvíli přeruší. Mohu na něco myslet, ale stejně během chvíle opět nemyslím na nic. Při běhání mi hlavou prolétává tisíce myšlenek a přitom žádná. Jakoby každá před dopadem na své "přemýšlecí místo" byla rozdupána. Když se pokouším přemýšlet nad prací, stejně nic nevymyslím. Proto mám rád běhání.
Když běhám, jsem pouze sám se sebou a má hlava je přítomna. To jsem při žádném jiném sportu nepoznal. Po 1 až 2 hodinovém běhu se ptám, co vlastně hlava celou dobu dělala. Přemýšlela nad spoustou věcí a žádnou nedomyslela.
Jediné na co se má hlava při běhu dokáže soustředit je běh samotný.
